Rybízový koláč z křehkého těsta se sněhem

Celou zimu jsem byla na vaření docela lenoch. Od srpna do května jsem měla studijní povinnosti a žvanec šel prostě stranou. Aby se neřeklo, došlo během tohoto období alespoň na pár kousků vánočního cukroví a několik bábovek. A pak nic, šmitec. Prostě se mi ukrutně nechtělo. Jak to teď ale všechno vidím venku růst, tak se prostě nemůžu udržet, sklízím jako ďas a zapínám troubu na 175°C.

Krom toho, že jsem oškubala levanduli, přišel na řadu taky červený rybíz. A s ním vzpomínky na víkendy v paneláku. Bývalo skoro pravidlem, že některá ze sousedek po obědě zazvonila a přinesla na dezertním talířku ochutnat, co právě upekla. Nejraději jsem dveře otevírala paní Valáškové a její rybízové buchtě se sněhovou „čepicí“. Křehké žloutkové těsto, kyselé kuličky červeného rybízu a sladký bílkový sníh, chvílemi křupavý a jindy zase měkoučký jako obláček. Pár sekund máte v puse kyselo a hned nato zase sladko. Pokaždé, když nám na zahradě dozraje rybíz, moje volba, co s ním, je proto jasná;)

Takže, aby bylo jasno, nejsem žádný troškařJ Na dobré věci jsem dost bažadná! Recept níže uvedený tak obvykle dělávám z dvojité dávky:

Korpus z křehkého těsta:

30dkg polohrubé mouky
25dkg tuku (já jsem sáhla po másle)

15dkg cukru

½ prášku do pečiva

4 žloutky

½  lžičky soli (v originálním receptu sůl není, ale já mám ráda, když jsou křehká těsta trošku "doslana“)

Všechny ingredience zpracujeme v hlaďoučké, lesklé a nelepivé těsto. Jsem líná umývat plechy, proto si plech nejprve překryju pečícím papírem. V troubě vyhřáté na 175°C peču dorůžova. Spíš méně než více, protože korpus půjde do trouby ještě jednou. Čas neodměřuju a těsto prostě vytahuju, když začne vonět. Korpus nechám vychladit.

Na upečený a vychlazený korpus sypu čerstvý červený rybíz. Množství záleží na vkusu pekaře;) Já sypu tolik, abych zaplnila celý korpus a aby byly kuličky rybízu naskládány těsně vedle sebe v jedné vrstvě. Kdo snese kyselejší verzi, přidá rybíz.

Bílkový sníh:

4 bílky

25 dkg cukru

V míse vyšlehám bílky s cukrem. Když je směs lesklá a tuhá, je hotovo. Šlehačem mi to zabere asi 10 minut. Sněhem opatrně ozdobíme korpus s rybízem. Pokud máte chvilku, můžete zdobit cukrářskou špičkou. Těm co pospíchají, postačí povrch načechrat vidličkou. Když máme hotovo, pečeme v troubě vyhřáté na 175°C dorůžova. U správně upečeného řezu je povrch sněhu křupavý, růžový a uvnitř měkký a bílý. Korpus pak krásně nasákne upečeným rybízem a konzistence celého zázraku je prostě tak akorát;)

Poctivý domácí malinový džem

Měla to být džem, který mi svojí kyselkavou štiplavostí v mrazivých dnech připomene prosluněné letní chvilky. Z několika keříků malin, které máme na zahradě, jsem pracně nasbírala dva hrníčky rubínově červených sladkých plodů a pustila se do vaření.

Horká směs malin proslazených cukrem za chvilku provoněla celý byt, ale po redukování varem jí zbylo žalostně málo. Džem se krčil v pouhých dvou třetinách jedné zavařovací sklenice. No a já kráva naivní jsem ji nechala ležet na stole s tím, že si ji ráno odnesu do sklepa. Ráno mířím do kuchyně, abych si připravila svůj ranní šálek černého čaje a co nevidím! Víčko odšroubované, na stole růžové šmouhy a vzácný obsah skleničky je z celé poloviny fuč! Vedle předmětu doličného zbytek kysané smetany v kelímku a špinavá čajová lžička. V tu ránu je mi situace jasná, ten pacholek mi můj vzácný džem v noci sežral! No nic, než přijde z práce, budu mít ještě dost času vymyslet nějakou krutou pomstu. Třeba rybí prsty z Tesca k večeři:)

Domácí marmelády a džemy miluju a kolem skleniček s „ovocnou směsí“ v obchodech procházím s opovržením. Malinový nebo ostružinový džem je ideální přísada do tvarohu nebo jogurtu. Stačí vmíchat lžičku téhle domácí dobroty a barvou i chutí se pak nedají srovnat s kupovanou břečkou, která jogurt nebo ovoce neviděla ani z vrtulníku.

Ingredience na džem:

500g malin

250g cukru

Štáva z půlky menšího citronu

1. Ovoce smíchané s cukrem necháme přes noc v lednici v uzavřené nádobě macerovat. Na druhý den směs přelijeme do hrnce se silnějším dnem a na mírném plameni vaříme do zhoustnutí. Krátce před koncem přidáme citronovou šťávu. Fajnšmekři můžou klidně i pasírovat, ale já jsem líná, takže chtě nechtě, musím mít džem ráda i s jadérky:)
2. Zkoušku hustoty džemu provedeme následovně – na talíř, který jsme si předem nechali vychladit v lednici, naneseme několik kapek. Pokud po vychlazení džem nestéká, je čas naplnit jím horkou zavařovací sklenici. 
3. Po důkladném zašroubování necháme celý obsah vychladnout. Já si s tímhle postupem při zavařování obvykle vystačím. Sterilováním v páře, nebo ve vodě jsem se u džemů a marmošek nikdy nezdržovala. Spoléhala jsem, že ovoce dostatečně zakonzervuje cukr a žádná pohroma se naštěstí nekonala.

A jak ještě naložit s touhle dobrotou? Párkrát do měsíce jsem líná matka a děti na oběd odbudu moučníkem. Na palačinky je malinový džem božský. A protože je nemám ráda na sucho, obvykle je ještě poleju směsí vyšlehané šlehačky, kysané smetany a cukru. Tak dobrou chuť;)

Levandulový sirup

Tento týden horka ustoupila, ale vsadím se, že do týdne udeří v plné síle znovu a tak jsem se rozhodla zaměřit se na sérii neobvyklých osvěžujících drinků, po kterých v parních letních dnech sáhnete všema desíti. Levandulový sirup je kouzelná a u nás zatím docela neobjevená ingredience, která během mžiku vyčaruje z obyčejné citronové limošky sofistikovaný drink. Tak hurá do toho a půl je hotovo!

Levandulový sirup přišel v mém pořadníku chystaných receptů vlastně na řadu docela náhodou. V podvečer si takhle po náročném dni (jak jinak) brousím po zahradě a hledám zralé maliny na nějakou sladkou prasečinku, kterou hodlám slupnout po večeři a ejhle! Do nosu mě praštila povědomá jemná vůně květů, ohlédnu se a na rohu naší zahradní kůlny si hoví rozkvetlý levandulový keřík. Jasně že se s levandulí dá naložit všemožnými způsoby, ale zkrátka a dobře, jakmile k něčemu chovám větší či menší sympatie, považuju za nejlepší řešení to okamžitě sežrat;)

Ingredience:

250g cukru

250ml vody

svazek čerstvých levandulových květů i se stonky

Množství jednotlivých ingrediencí si můžete upravit dle vlastního vkusu. Pokud chcete sirup hustější, přidejte cukr a pokud silnější, tak nešetřete na levanduli.

1. Z cukru a vody svaříme sirup, kterým levanduli přelijeme a necháme v chládku a temnu 24 hodin louhovat.
2. Sirup přecedíme přes plátýnko a přivedeme k varu. Potom ihned plníme do sterilovaných lahví, které ihned po nalití uzavřeme. 

Tip pro lenochy a majitele myčky: sirup plňte do horkých lahví právě vytažených z myčky (namísto sterilování).

A jak naložit s touhle voňavou nádherou? Zapojte fantazii a přidejte trošku do sektu, citronové limonády nebo vodky. Přelijte jím poctivý jogurt s ovocem nebo třeba vanilkovou zmrzlinu. Neodolatelná kombinace k čerstvým malinám a ostružinám je kombinace šlehačky, mascarpone, vanilky a kapky levandulového sirupu. A až rtuť teploměru klesne o pár stupínků níž, zahoďte cukr a oslaďte si sirupem zelený čaj!

Moje milované Pavlovy

Pavlova je naprosto rozkošný dezert hodný mnohem většího uznání, než se mu doposud dostává! Na povrchu křupavá a uvnitř vláčná sladká sněhová pusa, o jejíž původ se hlásí Australané a Novozélanďané, je ideální dezert právě na léto, tedy období, kdy na zahradě dozrává spousta ovoce. 

Sladké sněhově těsto nejlépe doplní kyselkavé ovoce. Nebojte se sáhnout po angreštu, malinách jahodách, černém rybízu nebo po exotickém kiwi.

Jemnou spojkou mezi Pavlovou a ovocem je buď obyčejná šlehačka, nebo žloutkový krém se šlehačkou. Konkrétně já ji dělám obvykle jen se šlehačkou, ale protože často nevím, co si počít se zbylými žloutky, jeví se varianta se žloutkovým krémem jako ideální.

Pro ty, kterým už z koutku úst ukapává na mezerník slina, mám recept;) Pavlova je z Apetitu a žloutkový krém jsem připravila podle Dariny Křivánkové z bytové restaurace Na faře.

Na Pavlovu:
150 ml bílků (z cca 4 vajec)
220 g jemného krupicového cukru
2 lžíce kukuřičného škrobu
2 lžičky bílého vinného octa

Na žloutkový krém:
4 žloutky
6 lžic cukru
4 lžíce kukuřičného škrobu
200 ml mléka
200 ml smetany
4 lžíce amaretta 
200 ml vyšlehané šlehačky.

1.  
Do vyšlehaných bílků postupně přidáváme cukr, prosátý škrob a nakonec ocet. Perfektně tuhou a lesklou hmotu nanášíme na pečící papír. Obvykle se vytváří jeden kopec hmoty s kruhovým základem. Já mám však raději, když má na talíři každý svoji malou Pavlovu a tak na plech nanáším hned 4 menší hromádky. Při 120°C suším v horkovzdušné troubě hodinku a půl. Dezert v originální podobě vídávám sněhově bílý, ale já mám raději déle sušenou růžovou a křupavější variantu.

2.  
Všechny ingredience na žloutkový krém, vyjma vyšlehané šlehačky, za stálého míchání vaříme na mírném ohni, dokud krém neztuhne. Hrnec s hotovým krémem přikryjeme fólií, aby se nevytvořil škraloup a čekáme až vychladne. Nakonec opatrně vmícháme vyšlehanou šlehačku.

3.  
Nakonec už pouze vrstvíme v pořadí Pavlova, krém/šlehačka, ovoce. Hurá, je hotovo! Připravte svůj žaludek na ovocné tsunami;)